V neděli jsme odehráli zapas na hřišti námi neoblíbeného soupeře. Podle střízlivých odhadů jsme v základní hrací době v Petrovicích nevyhráli minimálně deset let. Zápas začal organizovaně z obou stran, ani jeden z týmů nechtěl udělat chybu, takže se hrálo ze zabezpečené obrany. Domácí byli velice nebezpeční hlavně ze standartních situací, kdy nás několikrát podržel náhradní gólman - předstoper Hory a předstoper Kolátor Petr, který hlavičkoval míč ven z brankové čáry. Ač jsme tahali za kratší konec, ve 31. minutě z pravé strany hřiště centroval balon na branku Andreas Schmidt a světě div se, balon zapadl za tyčku jako pětikoruna pod sedačku, a šli jsme do vedení. Tlak domácích se stupňoval, až vyústil ve vyrovnávací branku, která padla po rohu s dvojitým odrazem o tyč a bránícího hráče. Do šaten se tedy šlo za stavu 1:1. O poločase nám kvůli nemoci odpadl Dave, takže se musela sestava trochu posunout. Druhý poločas začal tak, jak skončil, tedy Petrovice měly víc ze hry, ale naše luxusně zamknutá obrana vše stihla odklidit včas. V 61. první minutě se dostal balon do vápna domácích, přímo na nohu příslušníka 14.dělostřelecké brigády armády České republiky - Radku Jakubcovi, který na zádech podržel stopera domácích, potáhl si balon a raketou středního doletu nedal gólmanovi šanci. Věděli jsme, že udržet takový výsledek bude těžké, ještě když se s každou minutou tlak domácích stupňoval. Naše obrana však fungovala neskutečně. Při jedné střele domácích se předvedl zaskakující gólman Hory, který, ač stál někde v lese za brankou, balon vytáhl na tyč a nechal nás žít. Závěr zápasu byl kouskovaný, což nám hrálo do karet. Závěrečný hvizd pro nás znamenal 3 body a prolomení prokletí!
