Tak jako byla prokletá Šípková Růženka, která dlouhý léta spala, úplně stejně byl prokletý Sebuzín, co se týče venkovních zápasů. Ale stejně jako u Šípkové Růženky prokletí skončilo, skončilo dnes v Roudnici i to naše. Konečně jsme získali body na venkovním hřišti, a rovnou všechny tři! Zápas jsme začali skvěle, první velkou šanci měl Filip Štolfa, který po průnikové přihrávce bohužel nepřekonal vyběhnutého golmana. Následně jsme zkusili taktiku “dej to Kolimu a jdi se radovat,” která nám bohužel nevyšla, jelikož dvě velké tutovky po sobě Koli zapálil jako vandal Hřensko. Roudnice nás přehrávala ve středu hřiště, což nám dělalo problémy, a kdyby útočník domácích proměnil alespoň polovinu šancí, šli bychom do šaten na poločas za stavu 3:0. Chtěli jsme hlavně udržet nulu vzadu, což se nám díky skvělé obraně včetně golmana dařilo. Roudnice si vypracovala pár dalších šancí, které skvěle uhasil Víťa Sláma. V 65. minutě to přišlo. Vířivkový král Zdenda Kubát našel Jana Kolátora, který si balon kozama posunul k bráně a nepolapitelnou střelou k tyči rozhodl zápas. Od 65. minuty jsme prakticky nic neměli, pouze jsme odolávali obrovskému tlaku Roudnice. 25 minut zápasu připomínalo scénu z filmu Nepřítel před branami. Obrana pracovala skvěle a jednu obrovskou příležitost po střele hlavou lapil Víťa Sláma. Jinak jsme Roudnici do žádné velké akce nepustili. Neděle pro nás tedy konečně skončila vítězně a my si připisujeme důležité tři body!